HISTORIE RYTÉHO SKLA
Rytí skla je velmi stará technika. Její počátky sahají až do roků př. n. l.
Pro rytí skla se až do konce 19 století používal název řezané sklo.
Na začátku našeho letopočtu dosáhla technika řezaného skla v Římě vysoké úrovně.
Dochované památky dokazují, že po technické stránce se jedná o velmi dobré provedení
i s porovnáním s dnešními technikami.
Dochované památky:
síťkové poháry Diakrety
- přelom letopočtu
- dvouplášťové poháry, které jsou vyřezány ze silnostěného tvaru
Portlanská váza
- 1 století n. l.
- amfora z modrého skla přejímaná opálem, zdobená figurální reliéfní řezbou v opálové vrstvě
Lykurgův pohár
- 3 století n. l.
- figurální řezba je provedena technikou diakret
Z období středověku se zachovalo 12 skleněných reliéfně řezaných číší – Číše sv. Hedviky. Vznikly v 11. – 12. století v Egyptě. Tyto číše jsou zdobeny reliéfní kresbou stylizovaných zvířecích motivů a ornamentů.
V 15. století dosáhla technika řezání skla vrcholné řemeslné zručnosti v Itálii. Řezba byla prováděna do horského křišťálu a jiných polodrahokamů.
Na přelomu 16. – 17. století začal v Praze působit Caspar Lehmann, zakladatel českého řezaného skla. Lehmann převedl řezbu z horského křišťálu zpět na sklo. Vedly ho k tomu dva důvody – horský křišťál se stával stále méně dostupný, cena velmi vysoká a utavili křišťálové sklo, kterým bylo možno horský křišťál nahradit.
Mezi nejznámější práce Lehmanna patří: Portrét saského kurfiřta Christiana a číše s postavami s alegoriemi Potestas, Nobilitas a Liberalitas.
Po této době přichází úpadek sklářských dílen způsoben 30letou válkou. Po válečném období následuje slavná doba našeho sklářství a to především zásluhou bohatě řezaného, rytého a broušeného skla. Tyto techniky pomohly českému sklu k světové slávě a český skláři zastínili svými výrobky tehdejší krásu benátského skla.
Počátkem 19. století přichází útlum sklářství. Na severu Čech však dochází k rozvoji rytého skla. Nejvýznamnější řezáč byl Dominik Bimann. Vynikl hlavně jako portrétista. O vysokou úroveň skla se zasloužil i Ludwig Lobmeyr, který koupil závod v Kamenickém Šenově.
Do počátku 20. století se zabývali zušlechťováním skla hlavně Němci. Teprve zásluhou sochaře Josefa Drahoňovského, který učil v Praze na Umprum, a od roku 1920 sklářskou školou v Železném Brodě, začali být vychováváni první čeští skláři a výtvarníci řezaného skla.
ZPŮSOBY RYTÍ SKLA
- prvním známým způsobem je přidržování pazourkového nebo smaragdového rydla k otáčející se nádobě, tímto způsobem se prováděli různé linky po obvodu skla
- dalším způsobem bylo již roztáčení kotoučku, na který se nanášelo brusivo, pomocí smyčcového pohonu. Řezány byli motivy rostlinné, geometrické a figurální.
- na přelomu 16. a 17. století Caspar Lehmann upravil kamenorytecký stroj na zařízení, které bylo podobné starším druhům dnešních ryteckých strojů. Tyto stroje byli poháněny šlapáním, větší dílny využívali vodní sílu
- dnes jsou používány rytecké stroje s řemenicemi, nebo stroje s regulačním zařízením bez nutnosti vícestupňových řemenic
Druhy rytin:
- Rytina hloubková- mělká nebo hluboká
- rytina je vyhloubena pod okolní povrch skla
- Rytina reliéfní- vystupuje nad okolní povrch skla
- Rytina linková- je složena z linek a řezů, některé části mohou být vymatovány
- Rytí skla volným brusivem- je to tradiční technika – rytí měděným kotoučkem
- sklo je odebíráno volným brusivem tak, že toto brusivo nanášíme na otáčející se měděné kotoučky
- brusivo se nanáší na kotoučky v podobě směsi brusiva a petroleje
- Rytí vázaným brusivem- tento způsob je také označován jako rytí na vodě nebo kamenorytina
- provádí se na kotoučcích karborundových, diamantových, elektritových
Kotoučky na rytí skla:
- měděné, diamantové, karborundové, elektritové
Kotoučky na leštění skla při rytí skla
- nejčastěji se používají plstěné a polpurové, dále dřevěné, samoleštící, cínové
Leštící prostředky:
- pemza- používá se v první části leštění
- je to pórovitá hornina vulkanického původu, která vzniká při rychlém chladnutí lávy
- přírodní
- trypl- získává se z rosivkové zeminy, která je tvořena krunýřky odumřelých rosivek
- přírodní
- cerox- zdroj pro výrobu je minerál monazit, který se získává z mozaitových písků
- vysoká cena
- umělý
napsala: Klára Drahoňovská
