Fakta:
CuAl6(PO4)4(OH)8·4(H2O), hydratovaný fosfát hliníku a mědi
Měkký druhotný minerál vznikající hydrotermální přeměnou.
Název pochází z francouzského „pierre turques“ = turecký kámen, jelikož se západní Evropa na počátku 19. století mylně domnívala, že tyrkys pochází z Turecka, ale Turecko bylo ve skutečnosti pouze zprostředkovatelem tyrkysu z iránských (tehdy Perských) nalezišť.
Je Iránským národním kamenem.
Barva: nebesky modrá, modrozelená, světle zelená; hnědé, tmavě šedé nebo černé žilky; neprůhledný
Výskyt: na území indiánské rezervace Navajo na jihozápadě USA a Battle Mountain v Nevadě; vzácné a drahé – Irán, Kazachstán, Arménie; dále např. Tibet, Indie, Mexiko, Afganistán, Brazílie, Rusko, Kongo, Chile, Peru, poloostrov Sinaj v Egyptě, Senegal, Tanzánie, Austrálie, Belgie, Německo, Francie, Rakousko, Velká Británie, Uzbekistán, v ČR – Krásno
Většina amerických tyrkysů bývá stabilizována, což je impregnační metoda, která snižuje pórovitost tyrkysu, zvyšuje jeho životnost a zvýrazňuje jeho přirozenou barvu.
Pravý nestabilizovaný tyrkys se po delším nošení přímo na kůži zabarvuje do zelena. Je to přirozená reakce na kyselý lidský pot.
Při vyšších teplotách (v peci) se tyrkys zbarvuje do hněda, potom do černa a nakonec se rozpadne v prach.
Pravý tyrkys je dražší kámen, na trhu je mnoho levnějších podvrhů.
Pravý tyrkys – žilky mateční horniny jsou matné
Sestavovaný tyrkys – slisované kousky levného odpadního tyrkysu, spojené černou pryskyřicí s rozemletým černým kamenem (čedičem)
Tyrkenit – barvený howlit případně magnezit
Umělý sklokeramický – hladké žilky, pod lupou je vidět ďubkovaná tyrkysová barva
Z čínské keramiky – nemá už tečky jako sklo-keramický, je však těžší a chladnější než pravý tyrkys, při zachrastění zvoní, vedle žilek bývá jakoby neobroušená špína
Ve světě je upravovaný tyrkys označován zkratkami, v ČR tyto značky nejsou veřejnosti moc známé a ani nejsou povinné:
S – (stabilized) stabilizovaný
D/S – (dyeing/stabilized) barvený a stabilizovaný
ASBL – (assembled) sestavovaný
Esoterika:
Je ochranným kamenem, kamenem štěstí a amuletem cestovatelů. Přináší vnitřní klid, působí proti depresi a strachu, upravuje kolísavé nálady. Ve stavech vyčerpanosti dodává energii. Má schopnost rozptýlit negativní pocity a vjemy. Podporuje romantickou lásku. Pomáhá při zánětech krku, průdušek a plic. Reguluje kyselost v organismu. Pomáhá při paradentóze a zánětech dásní. Podporuje vstřebávání živin a regeneraci tkání. Pomáhá při bolestech hlavy, šedém zákalu, snižuje horečku, posiluje činnost jater a posiluje srdce.
Podle astrologie je kamenem vhodným pro znamení zvěrokruhu – střelec, vodnář, ryby
Zajímavosti z historie:
Mezopotámie – výroba korálků z tyrkysu
Starověký Egypt – těžil se v dolech na Sinaji, vyřezávali se z něho sošky bohů a zvířat, používal se na šperky (známý pektorál s okřídleným skarabeem z Tutanchámonovy hrobky), používán při pohřebních ceremoniálech (např. posmrtná maska Tutanchamona vykládaná tyrkysem, lapisem lazuli a karneolem)
Starověká Čína – vyřezávaly se sošky zvířat
Aztékové – Byl pro ně kamenem mystiky a dlouhověkosti. Nesměl být nošen normálními lidmi, sloužil jen jako oběť či dar bohům. Tyrkys osazovaly do složitě vyrobených masek bohů, které sloužily při náboženských obřadech.
Uzbekistán – V Samarkanku (druhé největší město) je mauzoleum Gur-i Emir z roku 1403, jehož kopule (17 m v průměru) je celá pokryta z kachliček z tyrkysu.
Šperky:
Nejtypičtějším brusem pro tyrkys je „cabochon“ – [kabašon] = vybroušený dokulata s rovnou dolní plochou.
Irán, Afganistán, Pákistán – Tyrkys je zde ctěn jako kámen přinášející štěstí. Nosí jej především muži, vsazený do zlatého prstenu.
